Vraťme stromům korunu

Stromů na naší planetě ubývá. A nejde „jen“ o nám vzdálené tropické deštné pralesy. Každoročně se snižuje i počet stromů v naší krajině i ve městech. Přitom život bez nich si lze jen stěží představit. Vždyť vytvářejí kyslík, pohlcují prach a škodliviny, osvěžují vzduch, chrání nás před větrem a povodněmi, zabraňují erozi půdy, jsou domovem pro zvířata, tlumí hluk, snižují stres, umožňují nám vnímat krásu a mají jistě i mnoho dalších předností. Důsledkem toho, že stromů postupně ubývá, je postupné zhoršování životního prostředí. Ke zlepšení této neradostné situace přitom může přispět každý z nás. Někdy stačí jen maličkost, třeba se zapojit do projektu Vraťte stromům korunu, který probíhá v síti drogerií ROSSMANN ve spolupráci se společností Henkel divize Beauty Care ČR. Jedná se již o čtvrtý ročník tohoto projektu. V roce 2018 se povedlo díky Vám vysadit 400 stromů. Cílem tohoto ročníku je vysadit minimálně 400 stromů.

Lepší životní prostředí

Přispět k výsadbě nových stromů a pomoci tak zlepšit úroveň životního prostředí může každý z vás, a to díky společnému projektu společností Henkel divize Beauty Care ČR a ROSSMANN, které se dlouhodobě hlásí k trvale udržitelnému rozvoji. „Udržitelnost je jednou z priorit a základních hodnot naší společnosti. Proto vítáme možnost přispět ke zlepšení životního prostředí. Partnerem se nám v tomto případě stala důvěryhodná organizace Sázíme stromy,“ říká Jana Mackovičová, marketingová manažerka Henkel divize Beauty Care ČR/SK.

Jak se zapojit?

Do projektu se mohou zapojit všichni, kdo si v období od 3. 7. do 27. 8. 2019 zakoupí v kterékoli drogerii sítě ROSSMANN výrobky značek Schwarzkopf, Syoss, Fa, Vademecum, Barnängen, Diadermine či Nature Box. Z každého prodaného výrobku pak Henkel věnuje korunu na výsadbu nových stromů. Logem jsou označeny nejen samotné výrobky, ale i regály a další místa na prodejnách. Samozřejmostí je, že výrobky ani o haléř nezdražily. Více informací hledejte na www.rossmanninspiruje.cz nebo www.sazimestromy.cz.

články

RozhovorMéně

Vystudovala jsem mezinárodní obchod, ale po skončení rodičovské dovolené, jsem věděla, že se již k mé původní práci vrátit nechci. Udělala jsem si mezitím výcvik v koučování a tříletý psychoterapeutický výcvik. Chtěla jsem pracovat s lidmi. Bylo mi jasné, že přitom nechci sedět v uzavřené místnosti a nevěděla jsem, jak práci spojit s přírodou. Přírodu mám ráda a od mala se ji snažím chránit. Pak jsme jeden den děti nechali doma s babičkou a dědou a šli jsme s manželem na výlet do Krkonoš. Než jsme vyšli na vrchol, tak bylo jasné, že vznikne Sázíme stromy!:-) Po cestě jsme pozorovali stromy a napadlo mě, že se dá sázet na obecních pozemcích a zapojovat dobrovolníky na různých místech – školy, firmy, hendikepované občany atd. Chtěla jsem, aby sázení financovaly firmy a tím si uvědomovaly svůj vliv na životní prostředí a svoji zodpovědnost, kterou mají.Číst dále

  1. Proč zrovna sázení stromů? Jaký je jejich přínos? Sázení stromů vnímám jako takovou zahradní terapii, lidé jsou vystresovaní z kanceláří, kde jsou celý den zavření. Pak někteří přijedou na sázení a čekají, že jen vloží strom do připravené díry a vyfotí se, ale musí vykopat jámu, zatlouct kůly a pořádně se u toho zapotí. Zrůžovějí jim tváře, začnou se umívat a mají radost a jsou hrdí, že vysadili strom a to je pro nás velká odměna. Věřím, že lidé si tak uvědomí, že sami mohou jednoduše pro přírodu udělat hodně dobrého. Vysadit strom je úžasná práce, protože během krátké doby je vidět výsledek a to člověka moc těší. přínos stromů? Stromy stále ubývají. Během jednoho roku celosvětově z planety zmizí 70 tis m2 lesa, to je území velké jako celá Česká republika. A přitom jsou to stromy, které nám pomáhají s vodní a větrnou erozí, působí jako klimatizace v přehřátých městech, jsou úkrytem pro zvířata, vstřebávají CO2 a další výfukové plyny a prach a přinášejí tolik radosti.
  2. Myslíte si, že v současné uspěchané době lidé ztrácejí kontakt s přírodou? Ano, myslím, že ano. Lidé „jezdí do přírody na dovolenou“. Ale příroda je přece všude kolem nás – po cestě do práce, na parkovišti u supermarketu, je všude okolo. Myslím, že každý musí přijít na to, že je třeba mít krásné a zdravé prostředí kolem sebe a ne za ním odjíždět na jeden týden nebo dva v roce na dovolenou, takový stav není udržitelný. Sázením stromů s dobrovolníky chceme upozornit právě na fakt, že přírodu může podpořit a chránit každý z nás a nikdo jiný než my sami to za nás neudělá.
  3. Kde všude stromy sázíte? Kolik jste jich už stihli vysadit? Lokality hledáme s obecními úřady. Sázíme stromořadí kolem polních cest, na dětských hřištích, u škol, v parcích, sázíme nové meze a remízky. Od počátku naší existence jsme vysadili 1020 vzrostlých stromů (jsou to stromy ve velikosti 1,5 až 3,5 m) a 1050 keřů. Do sázení jsme zapojili přes 2000 dobrovolníků.
  4. Jaké stromy sázíte nejčastěji? A jaké máte nejradši? Sázíme stromy typické pro českou krajinu – lípy, duby, buky, břízy, javory a také ovocné stromy. Já mám nejraději modříny a jeřáby.
  5. Co se děje po tom, co je strom zasazen? Stromy předáváme do následné péči obci, která se zaváže o ně pečovat. V prvních letech to znamená hlavně zálivku.
  6. Jak vaši činnost financujete? Je o sázení stromů velký zájem? Náš cíl je pracovat s firmami, které tady v České republice podnikají. Každá firma z podstaty svého podnikání životní prostředí zatěžuje a je třeba, aby také přírodě vracela. První a nebo jeden z dalších kroků může být vysadit stromy. Věříme, že tak si firmy a jejich zaměstnanci uvědomí svojí zodpovědnost vůči přírodě a to že je to na nich. Věříme, že pak lidé budou více vnímat, co se děje kolem nich a že je řada dalších možností, co může jednotlivec udělat – vypínat klimatizaci, zavírat na noc topení, zhasínat, kupovat ekologické produkty, kupovat zboží ve vratných obalech atd. O sázení je zájem čím dál větší a to nás těší.
  7. Máte nějaké vize, kterých byste chtěli v budoucnu dosáhnout? Chtěli bychom si zachovat jednoduchost v naší práci, abychom z ní stále měli radost a neutápěli se ve zbytečné byrokracii. Chceme mít spolupracovníky ve všech regionech a v co největším množství měst.
  8. Naším cílem je inspirovat okolí. Co inspiruje vás? Nás inspiruje příroda a přírodní zákonitosti. Je to všechno jasné a jednoduché - vykácíme remízky a meze, vybetonujeme koryta řek a ve městech jsou povodně a je třeba dělat protipovodňová opatření, vítr a voda odnášejí úrodnou půdu, trpíme velkým suchem atd. Člověk se musí chovat v souladu s přírodními zákonitostmi jinak to nejde, příroda nás učí a my bychom si moc přáli, aby to lidé viděli.
  9. Je něco, co byste si přáli vzkázat lidem, kteří o vaší organizaci dosud nikdy neslyšeli? Pokud se Vám naše práce líbí, tak se k nám přidejte buď jako dobrovolník, organizátor sázení a nebo jen přispějte a stromů bude zase víc.
  10. Je v ČR a ve světě ještě nějaký obdobný projekt zabývající se touto tématikou, konkurence ? Ano, jsou i další nadšenci, jednotlivci a organizace, které sází stromy, třeba trochu jiným způsobem. Nevnímáme nikoho jako konkurenci, naopak máme radost za každý další strom a přejeme si, ať je takových iniciativ víc.

Klimatizace roste samaMéně

Stromy bereme jako běžnou součást krajiny a často ani nedoceňujeme, jak ohromnou službu nám ševelící zelení obři prokazují. A není to jen kyslík z fotosyntézy, kvůli kterému bychom je měli chránit a střežit. Takový vzrostlý smrk, jedle nebo dub jsou totiž tou nejdostupnější klimatizační jednotkou.Číst dále

Kam se schováte před sluneční výhní? Přece pod košatou korunou stromu. Třepotající se listy poskytují blahodárný stín, stromy navíc zadržují vláhu, a tak vytvářejí příznivé klima nejen pro lidský organizmus. A co si budeme povídat, v posledních horkých létech jsme se rádi uchylovali do jejich stinné náruče. Jenže kam se vrtne člověk ve městě, v nichž zelených ploch a parků kvapem ubývá a vzrostlé stromy bohužel ustupují nové zástavbě, betonovým plochám a asfaltu silnic. Navíc mnozí se bojí mít i na zahradě opravdu pořádný dub, lípu či smrk, aby jednou nedorostl obřích rozměrů a neohrožoval jejich domov. Ovšem to je škoda, protože především vzrostlé a košaté stromy nám poskytnou ten blahodárný stín. Místo toho si raději pořizujeme za velké peníze klimatizační jednotky, přestože nejúčinnější a nejpřirozenější klimatizace nám roste na zahradě, v parku či v lese. Pro vaši představu teplota vzduchu na asfaltové ploše, na kterou celý den praží slunce, dosahuje až 60 °C, zatímco na povrchu chráněném korunou stromu byste naměřili až o 40 stupňů méně. Větve a listy ho totiž účinně chrání před přehříváním. Stromy také dokážou zmírňovat teplotní rozdíly vzduchu v krajině. Odpařují až 400 litrů vody za den, a tak zvýší vlhkost okolního vzduchu o 10 % a v parném dni snižují teplotu vzduchu až o několik stupňů. Klimatizační schopnosti stromu oceníte nejen v létě, ale také během zimy. Taková zelená hradba kolem domu sníží o 20 až 50 % tepelné ztráty. V neposlední řadě strom funguje rovněž jako účinný vzduchový filtr. Dokáže zachycovat nebezpečný přízemní ozón, který se tvoří především v horkých dnech, a také z ovzduší polapí značnou část polétavého prachu. Ten na sebe váže toxiny nebezpečné pro lidský organizmus. Vědci prokázali, že hektar smrkového lesa dokáže vázat až 32 tun popílku, bukový les na téže ploše dokonce dvakrát tolik. Zelené filtry nám tedy zpříjemňují prostředí nejen z estetického hlediska, ale dělají ho pro nás také zdravější a čistější. Sečteno a podtrženo, pokud si chcete pořídit skutečně účinnou, tichou, na údržbu nenáročnou, pro lidský organizmus šetrnou a čistě přírodní klimatizační jednotku, vsaďte na strom. Poslouží vám lépe než všechny krabice s nápisem „Air Condition“.

Stromy vědí, co s vodouMéně

Stromy by bez vody nevyrostly, ale na druhou stranu voda by si bez stromů dělala s krajinou téměř, co by chtěla. Nic by jí nestálo v cestě do lidských obydlí, nic by jí nezabránilo podemílat břehy, vyplavovat pole i města. Nic by ani ji nezachycovalo, aby následně zvlhčovala ovzduší, takže bychom za chvíli žili ve vyprahlé poušti. Lidé by neměli zapomínat, že příroda dala stromům moc ovládat vodu.Číst dále

Povodně samozřejmě byly, co svět světem stojí, jenže naši předci se je nesnažili je přemoci, spíše pokorně respektovali přírodu. My si občas myslíme, že se všemi technickými vymoženostmi jsme pány světa a utváříme si krajinu podle svých představ, aniž bychom ctili ony přírodní zákony, které fungují odpradávna. A tak rovnáme a betonujeme koryta řek, z břehů mizí stromy, lesy ustupují silnicím i městům. Jenže zkuste někdy polít hladkou vybetonovanou plochu a porézní dřevo. Zatímco po betonu voda sklouzne rychlostí blesku, dřevo část z ní absorbuje a zmírní její proud. A stejně to funguje i v krajině. Jakmile se přižene velká voda, nic jí nestojí v cestě – žádné kroutící se meandry, které by zbrzdily její úprk, žádné stromy, jež by roztříštily její proud a zmírnily její sílu, zpevňovaly břehy a jejichž kořeny by ji alespoň částečně vstřebávaly. Když ve městech místo parků vzniknou parkoviště a jiné celistvé betonové plochy, nemůžeme se divit, že kanály jen při trošku prudším dešti nestíhají. Voda v krajině bez stromů nemá „přirozeného nepřítele“. Dřív byl pro českou krajinu podél řek typický lužní les, který bychom našli jen na pár místech Čech a Moravy. Tento ekosystém s vysokou hladinou spodní vody funguje jako takové velká zelená houba – zadržuje velké množství vody a případná povodeň se mohla beztrestně rozlít a postupně se odpařit či vstřebat. Odborníci proto lužní les často označují jako jednu z nejúčinnějších obran při povodních. Na stromy a lesy bychom tedy měli myslet v první řadě, kdykoli přemýšlíme, jak zmírnit následky záplav a velkých vod. Listnáče i jehličnany nefungují jen jako naši bodyguardi, ale také nám zpříjemňují ovzduší (nejen tím, že nám poskytují kyslík jako základní podmínku života na Zemi). Kořenový systém stromů přirozeně zadržuje vláhu v půdě, čímž pochopitelně brání jejímu vysychání. Dřeviny dokážou vodu zadržovat a následně odpařovat, a tím zvlhčovat vzduch. Určitě jste si všimli, že se vám mnohem lépe dýchá v lese nebo parku. Je tam totiž až o 1/3 vyšší vlhkost než ve vyprahlém městě, kde o strom ani nezavadíte. Není to už dost pádných důvodů, proč stromy chránit jako oko v hlavě?

Vraťme stromům korunuMéně

Stromů na naší planetě ubývá. A nejde „jen“ o nám vzdálené tropické deštné pralesy. Každoročně se snižuje i počet stromů v naší krajině i ve městech. Přitom život bez nich si lze jen stěží představit. Vždyť vytvářejí kyslík, pohlcují prach a škodliviny, osvěžují vzduch, chrání nás před větrem a povodněmi, zabraňují erozi půdy, jsou domovem pro zvířata, tlumí hluk, snižují stres, umožňují nám vnímat krásu a mají jistě i mnoho dalších předností. Důsledkem toho, že stromů postupně ubývá, je postupné zhoršování životního prostředí. Ke zlepšení této neradostné situace přitom může přispět každý z nás. Někdy stačí jen maličkost, třeba se zapojit do projektu Vraťte stromům korunu, jež právě probíhá v síti drogerií ROSSMANN ve spolupráci se společností Henkel divize Beauty Care ČR. Jedná se již o čtvrtý ročník tohoto projektu. V roce 2018 se povedlo díky Vám vysadit 400 stromů. Cílem tohoto ročníku je vysadit minimálně 400 stromů.Číst dále

Přispět k výsadbě nových stromů a pomoci tak zlepšit úroveň životního prostředí teď může každý z vás, a to díky společnému projektu společností Henkel divize Beauty Care ČR a ROSSMANN, které se dlouhodobě hlásí k trvale udržitelnému rozvoji. „Udržitelnost je jednou z priorit a základních hodnot naší společnosti. Proto vítáme možnost přispět ke zlepšení životního prostředí. Partnerem se nám v tomto případě stala důvěryhodná organizace Sázíme stromy,“ říká Jana Mackovičová, marketingová manažerka Henkel divize Beauty Care ČR/SK. Do projektu se mohou zapojit všichni, kdo si v období od 3. 7. do 27. 8. 2019 zakoupí v kterékoli drogerii sítě ROSSMANN výrobky značek Schwarzkopf, Syoss, Fa, Vademecum, Barnängen, Diadermine či Nature Box. Z každého prodaného výrobku pak Henkel věnuje korunu na výsadbu nových stromů. Logem jsou označeny nejen samotné výrobky, ale i regály a další místa na prodejnách. Samozřejmostí je, že výrobky ani o haléř nezdražily. Více informací hledejte na www.rossmanninspiruje.cz nebo www.sazimestromy.cz.